Tomáši Hrdinovi je čerstvě padesát a celý profesní život se věnuje práci s kameny. Ne těmi malými, které zdobí šperky, ale se stavebními, co váží i stovky kilogramů. V rodu Hrdinů Tomáš, který v Hořicích vystudoval obor sochař kameník, navázal na práci otce Karla, který ke kamenickému řemeslu a mistrovství přišel praxí při údržbě nejkrásnější české vodní nádrže a elektrárny Les Království nedaleko Dvora Králové nad Labem. Konstrukce hráze a přilehlých staveb v romantizujícím pohádkově pseudogotickém duchu si Karla získaly. Není se co divit, protože vodní dílo představuje sen nejen pro kameníky, ale učarovalo i řadě fotografů a filmařů.

Korunu hráze z kamenných bloků na krajích zdobí dvě brány s ozdobnými věžičkami. Za dům správce slouží kamenný hrad s dominantní věží a cimbuřím, který by si zamilovaly a rády obývaly i americké a britské hvězdy osmdesátkového heavy metalu. Od jara 1964 je vodní dílo i s elektrárnou kulturní památkou. To však Tomáš Hrdina ještě nebyl na světě, ale v červenci 2010, kdy se stavba stala národní kulturní památkou, již byl rodinný byznys v plném proudu.

Devadesátkový start

Karel Hrdina, který nyní po sedmdesátce ve firmě stále působí jako designér kamenných kuchyní, předal starost o celkový chod podniku po téměř dvou desítkách let synu Tomášovi.

„V roce 1992 jsem koupil první lom, v roce 2006 jsem o něj díky ‚chytrému‘ společníkovi přišel. Tak jsem od správce konkurzní podstaty koupil chátrající prasečák se čtyřmi hektary pozemku v obci Vítězná ­Huntířov a začali jsme znova. Tak to všechno vzniklo a nyní, v roce 2024, jsme koupili nedaleký kamenolom, abychom měli dostatek materiálu pro zdejší výrobu,“ popisuje podnikatelské peripetie zakladatel rodinného podniku Karel. Kamenická výroba Hrdina & České pískovce již zaměstnává patnáct lidí a na konkrétní práce si najímá specializované živnostníky několika řemesel.

Dramatické události, které se přihodily v roce 2006, kdy otec a syn Hrdinové přišli o svůj podíl v prvním lomu, dodnes řeší soudy. „Otec byl důvěřivý a společník toho využil a podvedl ho. Za jeho zády začal přepisovat pozemky patřící k lomu do svého vlastnictví. Ve hře byla i směnka na plánovanou koupi dalšího lomu, která ale byla jen na otcovo jméno. Obchod nedopadl a místo toho přišla exekuce a soudy,“ popisuje Tomáš tehdejší zoufalou situaci.

Nyní se stále čeká na rozhodnutí, které má stanovit finanční vypořádání. K tomu totiž ani po osmnácti letech nedošlo, a tak se nevyřešená minulost stále promítá do současné doby.

Klíčový hráč

Nedílnou součástí dynastie Hrdinových je Tomášova manželka Barbora. Když se Tomáš před dvaceti lety s Barboru oženil, tak současná firma ještě neexistovala. „Baruška s kamenickým řemeslem nemá nic společného. Je kadeřnice a má v pražském Karlíně svůj salon. Firmu jsem založil v roce 2008 a od začátku jsem zastával názor, že byť by to byl obrovský přínos, tak nemůžu manželku nutit, aby ve firmě pracovala. Proto se stále věnuje práci, kterou má ráda a realizuje se v ní. Baví ji to, a ještě zbývá čas na rodinu,“ odhaluje Tomáš soukromí. Starost o rodinu pro Barboru znamená péči o dům, Tomáše a dva syny Adama a Matyáše.

Oba by chtěli pokračovat v rodinné tradici, ale Tomáš je nijak nenutí. Mladší Adam chodí na osmileté gymnázium a starší Matyáš nastupuje na lyceum, mají tak ještě dost času na rozhodování. „Už ale projevují velký zájem o práci ve firmě, protože se jim to moc líbí. Sami si vyrábějí nádoby na kytky, a když někam jdeme na výlet, tak si taháme v batozích kameny. To mi dělá radost. Dokonce mi nadělili geologické kladívko, tak ve volnu chodíme na výpravy za trilobity a poklepáváme,“ směje se dnešní šéf podniku a hrdý otec nejmladší generace budoucích podnikatelů.

Všechno se však v rodině úplně okolo kamenů netočí. Zbývá i čas na zábavu. Největším relaxem je pro to Tomáše cyklistika. „Sport mi dává šanci, abych se z práce nezbláznil.

Jet v létě v tričku krajinou je nádhera. Jezdím jak na silničce, tak na horském kole a nejvíc se mi líbí, že si člověk mákne. S kamarády se hecujeme a ve volném čase jsem prakticky celé léto na kole a účastním se i různých závodů,“ popisuje svou další vášeň, kterou sdílí celá rodina. Synové dokonce závodně.

„Musím se přiznat, že na Pražské padesátce mě manželka o dvě minuty předjela a nyní nás čeká vrchol sezony. Letíme spolu na kola do Vietnamu, žena koupila dárek k mým padesátinám a ve Vietnamu nás čeká osm set kilometrů,“ plánuje speciální výlet.

Kuchyně z kamene

Vraťme se ale do doby před šestnácti lety, kdy se v roce 2008 zrodila firma Kamenictví Hrdina – Zahradní kuchyně. „Našli jsme díru na stavebním trhu, vymysleli produkt a začali stavět zahradní kuchyně z kamene. Lidi to zaujalo. V rozjezdu nám pomohl i článek v jednom tehdejším hobby časopisu, kde nás šéfredaktorka umístila na titulní stranu, a začaly přicházet zakázky. V průběhu let se roční tržby vyšplhaly do desítek milionů korun.“

Důležitou kapitolou příběhu je první objednávka zahradní kuchyně. Paradoxně kameníci nepřišli s nabídkovým projektem, ale naopak přišla poptávka od zákazníka, který se seznámil s jejich kamenickou nabídkou krbových kamen.

„Ve Španělsku si oblíbil grilovací domy z kamene. Zavolal nám v lednu roku 2008, to byl všude sníh, a řekl, že by na své zahradě chtěl takový dům postavit. Počkali jsme na oblevu a následně grilovací dům postavili,“ vzpomíná Tomáš na svou stavební prvotinu v gastronomické oblasti.

Tím to všechno začalo a nyní je jednou z posledních nejzajímavějších zakázek obří grilovací stůl pro olympijského vítěze v judu Lukáše Krpálka, který se má brzy usadit na své místo.

„Ve stole bude zabudován gril kamado, který dokáže udit, dusit, péct i grilovat, a Lukáš se těší, až bude u stolu hostit přátele z Japonska. K tomu stolu se vejde až patnáct lidí, je to opravdu velký kus kamene, ale jeřáb si s ním poradí,“ popisuje gigantickou desku. Mezi klienty mají Hrdinovi i další známé osobnosti. Například Olgu Lounovou, které postavili krb a položili kamennou dlažbu, či herečku Alici Bendovou.

Hrdinovi navíc využívají rostoucí obliby grilování a pro klienty vytvořili krby z pískovce jako kompletní stavebnici. Takový krb zájemce vyjde na osmdesát tisíc korun, čímž je dostupnější než výstavné pískovcové kuchyně za miliony.

Exotická zakázka

Nejzajímavější realizací, kterou má rodinná firma za sebou, je stavba venkovní pískovcové kuchyně v luxusním hotelovém resortu na Zanzibaru. „Zavolal klient, že budeme stavět v Africe, a já nejdřív odpověděl, že určitě ne, protože je to tam nebezpečné. Když mi poslal fotku, kam mám jet, tak jsem názor změnil. Aktuálně se totiž jedná o jeden z nejluxusnějších hotelů na ostrově,“ vzpomíná na pracovní pobyt v Africe.

Na Zanzibaru tak vznikla kamenná kuchyně, kde připravují návštěvníkům speciality na kouři z exotického dřeva. Resort Tulia Zanzibar, kde kuchyně funguje, má české majitele a nedávno byl vyhlášen jako nejlepší luxusní romantický plážový resort v Africe.

Za další zajímavou zakázku Tomáš považuje zámeček Petrovice u Karviné, kde stavěli kuchyni u tehdy největšího a nejluxusnějšího wellnessu v České republice. „Kromě zahradní kuchyně jsme tam vytvořili i řadu fontán. V zámečku je z našeho kamene i rytířský sál,“ popisuje kameník.

Majitelkou zámečku je podnikatelka Jolanta Burkotová, která peníze na investici získala z prodeje své poloviny impéria na výrobu regálů Trestles v Dětmarovicích. Tu založila spolu s obchodním partnerem Zdeňkem Maďou v roce 1995 a postupně z ní vybudovali největšího výrobce regálů v Evropě s ročním obratem přes miliardu korun.

Klientem Hrdinových je tak i Zdeněk Maďa. Pro něj vytvořili krytou kamennou kuchyni v jeho beskydském rekreačním resortu Villa Cattaleya v Čeladné a nyní mají další zakázku na jeho chalupě. A Maďa je jen jedním z miliardářů, jejichž zahrady kamenická tvorba otce a syna Hrdinových zdobí.

„Pracovali jsme i pro Petra Kellnera na jeho rezidenci v Podkozí. Tam jsme dělali kamenné ploty a zeď v bývalém mlýně. Tam mi pan Kellner podal ruku a pochválil naši práci,“ vzpomíná Tomáš na předčasně zesnulého nejbohatšího muže České republiky. Kuchyňských realizací za sebou mají otec a syn Hrdinové pět stovek, každý projekt je unikátní a pohybuje se v milionech korun.

Celý článek si můžete přečíst zde:Klan kameníků Hrdinových: Náš pískovec nemá ve světě obdoby | Newstream