Kamenolom Archives - Kamenolom Vyhnánov

Vyhnánovský pískovec v liturgické službě – nový oltář v Pardubicích

Tereza — Thu, 27 Nov 2025 07:29:44 +0000

Nový oltář z Vyhnánovského pískovce pro kostel sv. Bartoloměje v Pardubicích

Přírodní kámen jako symbol trvalosti víry a úcty k prostoru modlitby.

V Pardubicích byl dokončen výjimečný projekt, na který jsme velmi hrdí — nový oltář a lavice z pískovce z našeho lomu Vyhnánov nyní zdobí interiér kostela svatého Bartoloměje.

Autory návrhu jsou architekti Josef Pleskot a Norbert Schmidt, kteří vytvořili moderní a zároveň duchovně silný koncept liturgického prostoru. Návrh respektuje požadavky církevní liturgie – oltář je vyroben z jednoho celistvého kusu přírodního kamene, symbolizujícího pevnost a trvalost víry. Uvnitř oltářní menzy je uložena relikvie svatého Bartoloměje, která byla zasazena do přesně vyfrézovaného otvoru v horní desce. Celý oltář stojí na kamenné platformě – liturgickém ostrově, která vymezuje prostor pro slavení eucharistie a přibližuje oltář blíže k lidem.

Pro tento projekt jsme dodali precizně vybraný pískovec z lomu Vyhnánov, jehož struktura, soudržnost a teplý barevný tón splnily vysoké estetické i technické nároky architektů a kamenických mistrů. Každý blok byl vybrán s maximální pečlivostí, aby neobsahoval žádné vnitřní vady a dokonale odrážel charakter návrhu.

Realizaci provedla firma Grano Skuteč, která zajišťovala přesné usazení jednotlivých bloků – především oltářního stolu o hmotnosti přes dvě tuny. Instalace vyžadovala milimetrovou přesnost, dokonalou koordinaci a zkušené kamenické vedení. Po dokončení byl povrch kamene ošetřen bezbarvou ochrannou lazurou, která zachovává přirozený vzhled materiálu a zároveň ho chrání před vlhkostí a nečistotami.

Vyhnánovský pískovec se tak stal srdcem liturgického prostoru jednoho z nejvýznamnějších chrámů v Pardubickém kraji – materiálem, který propojuje historii, řemeslo a duchovní význam.

Realizace projektu

Místo: Kostel sv. Bartoloměje, Pardubice

Autoři návrhu: Josef Pleskot, Norbert Schmidt
Materiál: Vyhnánovský pískovec
Dodavatel kamene: Hrdina & České pískovce s.r.o.
Realizace: Grano Skuteč a Kámen Hradec Králové s.r.o.
Dokončeno: září 2025

“Tento projekt je pro nás poctou – propojením poctivého kamenického řemesla, duchovního významu a nadčasové krásy přírodního kamene z našeho lomu Vyhnánov”
Tomáš HrdinaMajitel kamenolomu a kameník

Článek Vyhnánovský pískovec v liturgické službě – nový oltář v Pardubicích se nejdříve objevil na Kamenolom Vyhnánov.

Chci propojit moderní design s tradičním řemeslem, říká kameník Tomáš Hrdina

Tereza — Fri, 28 Feb 2025 11:52:34 +0000

Kameníka Tomáše Hrdinu provází pískovec již dvacet pět let. Tento kámen si oblíbil pro jeho tradici na českém území, barvu slunce i široké možnosti opracování a využití. S týmem řemeslníků postavil z masivu pískovce mnoho zahradních kuchyní, kamenných pecí a krbů, které projektoval se svým tátou, návrhářem Karlem Hrdinou. Rád se podílí na obnově národních kulturních památek a obrací svou pozornost k využití pískovce také v interiéru.

Na letošním Designbloku jste představil stůl z pískovce, který navrhli profesionální designéři. Proč po zahradních kuchyních právě takový stůl?

Protože je unikátní a dá se použít venku i v interiéru. Tento konkrétní stůl navrhla talentovaná designérská dvojice Smetana & Lexová. K naší spolupráci došlo vlastně náhodou. Moje žena si domů přinesla krásný dřevěný stoleček, který od nich koupila, a ten se mi natolik zalíbil, že jsem se rozhodl je oslovit. Přijeli k nám do lomu a pískovec je velmi zaujal. A tak jsme se hned vrhli do spolupráce.

Chcete více pracovat s designéry, jakou o tom máte představu?

Kooperace s designéry mě nesmírně nadchla a bavila, takže v této součinnosti vidím velký potenciál. Mojí vizí je propojit moderní design s tradičním kamenickým řemeslem a ukázat, jak krásné a originální věci lze z pískovce vytvořit.

Navíc pískovec z našeho lomu vyniká extrémní tvrdostí a vysokým obsahem křemene. Umíme ho opracovat na vysoce hladký a polomatný povrch. Nabízí skvělé možnosti pro kreativní zpracování a použití. Historickou zajímavostí je, že z kamene ze stejné lokality je rodinná hrobka Šporků v Kuksu.

Inspiruje vás historie pískovce v Čechách?

Při práci na projektech, jako jsou rekonstrukce kostelů či historických objektů, cítím obrovskou radost z možnosti přispět k zachování našeho kulturního dědictví. Nedávno jsme například dodávali pískovec pro dlažbu na zámek Sychrov. Na hradě Karlštejn jsme realizovali nové schodiště. Dělali jsme dlažbu na Pražském hradě i podstavec pro sochu svaté Anny v Hostěradicích.

Také jsem se dostal právě díky informacím od paní průvodkyně v Kuksu do archivu v Trutnově k listinám, které se vztahují k lomu ve Vyhnánově. Je jich tam plná bedna, jenže je to všechno psané asi kurentem, nevím… Já rozumím pískovci, ale kdyby mi někdo chtěl pomoci s překladem, budu moc rád, opravdu, ozvěte se mi. Může to být třeba i hezká diplomová práce budoucího historika. (usmívá se)

Co všechno jde vyrobit z pískovce?

Pískovec je tradičním stavebním materiálem s bohatou historií v naší zemi, kde byl použit při výstavbě mnoha významných památek, dokonce i soch. S vysokým obsahem křemene je vhodný na fasády budov, interiérové stěny či krby, kde dodává prostoru přirozený a estetický vzhled. Zajistí pevnost zídkám a plotům. Pískovcové schody jsou nejen funkční, ale i vizuálně atraktivní, to platí i pro dlažbu na terasy, a dokonce i dlažební kostky, které se používají na náměstích, ulicích nebo v historických zónách.

Nejvyšší pevnost a odolnost vykazuje pískovec s křemičitým pojivem, který je znám svou tvrdostí a odolností vůči zvětrávání.

Na co se zaměřujete vy?

Rád propojuji konvenční hodnoty s aktuálními designovými trendy. Takže se soustředíme na jedinečné interiérové prvky, jako jsou stolní desky, obklady stěn či dekorativní panely, které vnášejí do prostoru přírodní krásu a nadčasovost tohoto materiálu.

Pískovec je obecně známý sice lehkou opracovatelností, ale prý také rychlým zvětráváním a degradací. Přitom některé památky z něj zhotovené vykazují dlouhou životnost. Je pískovec svou kvalitou a barvou jenom jeden?

Pískovec je sedimentární hornina, která se vyskytuje v mnoha variantách lišících se složením a vlastnostmi. Klíčovým faktorem ovlivňujícím jeho pevnost a odolnost je typ pojiva, které spojuje jednotlivá zrna. Existují pískovce s jílovitým, vápenatým či hlinitým pojivem. Nejvyšší pevnost a odolnost vykazuje ten s křemičitým pojivem, který je znám svou tvrdostí a odolností vůči zvětrávání. Zachovává si svůj estetický vzhled po dlouhou dobu. Je lákavý teplými jakoby sluncem inspirovanými odstíny.

Můžete jmenovat konkrétní srovnání starého kamenického řemesla s moderní technologií, kterou používáte?

Tak třeba výroba schodů byla dříve náročná a zdlouhavá. Vytěžení kamene v lomu probíhalo za pomoci dřevěných dubových klínů a železných tyčí. Dubové klíny se zalily vodou, nabobtnaly a utrhly kamenný blok.

Pak se kámen dělil tzv. švihovkou, speciální kamenickou palicí. Její název byl odvozen z násady, která byla pružná, aby bylo možné kámen klíny správně rozlomit. Muselo se s ní umět zacházet, aby klín dostal ránu – ani malou, ani velkou a přesně mířenou. Jinak vylítnul ven.

Pak začalo hrubé opracování. To se provádělo špičákem, kterým se kámen opracoval do základního tvaru – délky, šířky a výšky. Tento krok byl fyzicky náročný a vyžadoval od kameníka sílu i zručnost.

Přesnější obrysy schodu se tvořily šalírkou, kovaným dlátem se širokým ostřím. Pro povrchové úpravy se používaly techniky jako pemrlování, které se dělá speciálním kladivem s hroty.

A srovnání s dneškem?

Dnes díky moderním technologiím, jako jsou formátovací a profilové lanové pily, dokážeme tento zdlouhavý proces výrazně zjednodušit.

Například profilová pila vytvaruje schod do přesných rozměrů přímo v kamenolomu, a to včetně základního profilu. Kameník už nemusí trávit týdny ručním opracováváním materiálu, ale zaměří se jen na finální úpravy a detaily. Tento pokrok přináší obrovskou úsporu práce i času a zároveň zachovává tradiční kvalitu kamenických výrobků.

O kameníkovi

Tomáš Hrdina (nar. 1974) vystudoval sochařskou a kamenickou školu v Hořicích. Ve svém řemesle se pokorně vzdělává prakticky neustále. Například kvůli zahradním kuchyním absolvoval kamnářský kurz, zajímá se o výstavbu různých typů pecí, jejichž původ sahá hluboko do historie. Fascinují ho staré kamenické postupy a povrchové úpravy, které s respektem aplikuje i v moderní tvorbě. Je hlavou rodinné firmy Hrdina & České pískovce, která se neorientuje pouze na české prostředí. Z jejího od Česka nejvzdálenějšího výrobku – z kamenné kuchyně – se line vůně pečených a grilovaných pokrmů v africkém Zanzibaru.

Zdroj: →Novinky.cz

Článek Chci propojit moderní design s tradičním řemeslem, říká kameník Tomáš Hrdina se nejdříve objevil na Kamenolom Vyhnánov.

Hospitál Kuks získal diplomy za vítězné projekty Granátové jablko a Památky nás baví

Tereza — Tue, 13 Mar 2018 14:27:35 +0000

Letošní ročník udělování Cen Evropské unie pro kulturní dědictví Europa Nostra byl pro české památkáře mimořádně úspěšný. V mezinárodní konkurenci 202 projektů vybrala porota 29 laureátů ve čtyřech kategoriích. Hospitál Kuks získal diplomy za vítězné projekty Granátové jablko a Památky nás baví.

”„Oba projekty, restaurování barokního komplexu a zahrad v Kuksu i vzdělávací program zaměřený na české kulturní dědictví, nám jasně ukazují, proč a jakým způsobem se máme o toto dědictví starat. Kulturní památky jsou dokladem naší historie, umožňují nám jí porozumět a vykládat ji. A prostřednictvím symbolického spojení s co nejširší veřejností se stále ujišťujeme, že myšlenka péče o kulturní dědictví je ve společnosti hluboce zakořeněna,“
vyzdvihl význam oceněných projektů výkonný viceprezident Europa Nostra John Sell.

Ocenění hned dvou projektů Národního památkového ústavu Cenami Evropské unie pro kulturní dědictví Europa Nostra je mimořádným úspěchem nejen této instituce, ale české památkové péče vůbec.

„Projekt Kuks – Granátové jablko, který kromě ocenění v kategorii památková péče získal nejvyšší cenu Grand Prix, se svým rozsahem, kvalitou a udržitelností koncepce stává vzorem péče o hmotné kulturní dědictví v celém evropském prostoru. Projekt Památky nás baví představuje především systémem regionálních vzdělávacích center a jejich propojením s akademickým sektorem novou etapu v oblasti využívání edukačního potenciálu kulturního dědictví. Jsem hrdý na práci týmů a spolupracovníků Národního památkového ústavu a děkuji vám za ni,” uvedl ministr kultury Daniel Herman.

„Těší mě, že se slavnostní ceremoniál představení projektů, které získaly ocenění Europa Nostra, koná přímo v barokním areálu Kuks, o jehož znovuobnovení se zasloužilo také Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím integrovaného operačního programu,” dodala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Hlavním prostorem projektu Kuks – Granátové jablko se stalo výukové centrum, kde se konají výtvarné ateliéry, sympozia, workshopy a další akce. Turistickým magnetem je pak prohlídkový okruh prezentující historii rodu Šporků a fungování hospitálu od jeho výstavby. Okruh zahrnuje nejdůležitější artefakty barokního umění: restaurovaný cyklus nástěnných maleb Tance smrti, kostel Nejsvětější Trojice, lapidárium s alegoriemi Ctností a Neřestí z dílny Matyáše Bernarda Brauna a lékárnu U Granátového jablka. Okruh je doplněn návštěvou rodinné hrobky Šporků v kryptě kostela a prohlídkou dvou expozic Českého farmaceutického muzea.

Edukační projekt Památky nás baví si za finančního přispění Ministerstva kultury kladl za cíl vytvořit systém vzdělávání a vyučování v oblasti péče o kulturní dědictví. Cílovými skupinami projektu byly školní kolektivy ve věku od 4 do 18 let, rodiny s dětmi, laická a odborná veřejnost, senioři a návštěvníci se speciálními potřebami.

„Úspěch projektů Národního památkového ústavu v mezinárodní konkurenci chápu jako poděkování všem, kteří se starají o památky a pomáhají zároveň budovat povědomí o důležitosti našeho kulturního dědictví, jeho uchování a péči o ně,“ dodala generální ředitelka Naďa Goryczková.

Slavnostním ceremoniálem v hospitálu Kuks 1. září vyvrcholilo předávání Cen Evropské unie pro kulturní dědictví Europa Nostra.

Článek Hospitál Kuks získal diplomy za vítězné projekty Granátové jablko a Památky nás baví se nejdříve objevil na Kamenolom Vyhnánov.

Cesta ke slavnému pískovci? Trhaviny, bagry a sbíječky

Tereza — Tue, 13 Mar 2018 13:28:46 +0000

Zdroj: https://hradecky.denik.cz/z-regionu/cesta-ke-slavnemu-piskovci-trhaviny-bagry-a-sbijecky-20170424.html

Královéhradecko, Kohoutov – Pískovec z kohoutovského lomu je pro své jedinečné vlastnosti známý po celé Evropě. Obdivují ho lidé na Hospitalu Kuks, na Pražském hradě i v Kroměříži.

Dvakrát do roka se z vyhnánovského lomu ozvou mohutné detonace. To když Josef Synek se zaměstnanci uvolňuje plastickými trhavinami ze skály obrovské pískovcové bloky. K jedinému odstřelu použije až 300 kilogramů trhaviny.

Jeho areál je jinak plný těžké techniky. „Celá skála po odstřelu nadskočí. Nechceme ale, aby kameny popadaly, snažíme se je co nejméně rozbít. Potřebujeme narušený pískovec ze skály odlamovat po velkých blocích, které váží až 200 tun,“ popisuje náročnou těžbu majitel lomu Josef Synek. Absolvent kamenické průmyslové školy v Hořicích se ke svému oboru vrátil v roce 2013. Po letech strávených v polygrafii a v trutnovském hokejovém dresu pozemky odkoupil v exekučním řízení.

Jedinečné vlastnosti

S obrovskými kameny v kohoutovské místní části Vyhnánov pracuje až devadesátitunový bagr. Balvany pak obvykle odjíždí na broumovskou pilu.

Menší odštěpky upravují k prodeji zaměstnanci přímo v areálu. Používají sbíječky či hydraulické štípačky. Pětice pracovníků se tu stará o jedinečnou ložiskovou surovinu. Pískovec z Vyhnánova je pro svojí kvalitu známý po celé Evropě.

”„Každý řekne, že kámen právě z mého lomu je ten nejlepší. Pískovec z Kohoutova je opravdu špičkový. Dokládá to jeho tvrdost, nasákavost, obrusnost. Kdyby tyhle vlastnosti náš kámen neměl, těžko by firma přežívala," uvědomuje si Josef Synek. „Je navíc vyhledávaný památkáři a sochaři. Dobře se s ním pracuje,"

V poslední době se z vyhnánovského pískovce opravoval třeba Hospital Kuks, Pražský hrad, kancelář prezidenta republiky nebo památky v Kroměříži.

”„Vyniká odolností proti povětrnostním vlivům, mrazuvzdorností, tvrdostí a malou nasákavostí. To dokazuje použití na vodohospodářských stavbách, třeba na přehradě Les Království. V Jablonci ho zase používali jako brus,"

vyjmenovává využití kamene ze svého lomu Synek.

Výjimečná je i jeho velká barevnost. Od bílé přes žlutou, hnědou až po téměř červenou.

Bohaté zásoby

Z kamene vznikají podstavce i celé sochy. Vhodné jsou jako dlažby, opěrné zdi, bohaté využití mají v zahradní architektuře.

Asi nejlepší reklamu udělal královédvorskému pískovci před stovkami let sochař Matyáš Bernard Braun. Uznávaný umělec tvořil převážně z místních kamenů. Světoznámý je Braunův Betlém, který je vytesán do pískovců v lesích u Kuksu.

Lom ve Vyhnánově poprvé vydal kameny ve 20. letech minulého století. Za komunismu těžba ustala. Majitelé ji obnovili v 90. letech. Podle Synka je tu zásoba ještě na dalších 250 let.

V současné době odsud ročně vyjede asi 50 kamionů se dvěma tisíci tun neopracovaných kamenných bloků. Další tři tisíce tun kamiony vyvezou ve štěrku a řezaném kameni.

Článek Cesta ke slavnému pískovci? Trhaviny, bagry a sbíječky se nejdříve objevil na Kamenolom Vyhnánov.

Papež František dostal svatou Anežku z pískovce pro svatopetrskou baziliku

Tereza — Tue, 15 Jul 2014 16:40:53 +0000

Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/ministr-kultury-herman-predal-papezi-sochu-sv-anezky-ceske-p4t-/zahranicni.aspx?c=A160910_143951_zahranicni_lve

Ministr kultury Daniel Herman v sobotu ve Vatikánu předal papeži Františkovi sochu sv. Anežky České, která bude umístěna v bazilice svatého Petra do kaple svatých patronů Evropy jako první česká socha. Informovalo o tom české ministerstvo kultury. Ve Vatikánu je s delegací i kardinál Miloslav Vlk.

”„Patronka České země Svatá Anežka Česká je pro mne symbolem nejenom české státnosti, ale především symbolem milosrdenství..,“
uvedl ministr Herman

Podle něj je tento dar důstojným příspěvkem ČR papeži Františkoviv době Svatého roku milosrdenství.

Iniciátorkou akceje místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, která do Vatikánu s delegací rovněž dorazila. Sochu z vyhnánovského pískovce, která je 160 centimetrů vysoká a váží zhruba 300 kilogramů, vyrobili studenti Střední průmyslové školykamenické a sochařské z Hořic na Jičínsku (více o vzniku sochy čtěte zde).

Svatá Anežka Českáse tak symbolicky vrací do míst, kde byla v listopadu 1989 papežem Janem Pavlem II. prohlášena za svatou. Anežka Přemyslovna (Anežka Česká) byla dcerou krále Přemysla Otakara I. Místo života u dvora si zvolila cestu řeholnice a pomáhala chudým a nemocným, mimo jiné ve špitále a útulku v Praze Na Františku, který založila.

Odpoledne odslouží kardinál Vlk mši v bazilice sv. Jana Křtitele Florentského. Odtud po jejím ukončení zamíří procesí do baziliky sv. Petra, kde projde Svatou bránou. Poté bude akce ukončena u oltáře sv. Václava.

Na závěr své cesty uctí Daniel Herman s českou delegací památku kardinála Josefa Berana u jeho hrobu v kapli svatých patronů Evropy.

Článek Papež František dostal svatou Anežku z pískovce pro svatopetrskou baziliku se nejdříve objevil na Kamenolom Vyhnánov.