Byla to skvělá příležitost podělit se o to, co nás pohání každý den – vášeň pro kámen, poctivé řemeslo a vztah k místu, odkud materiál pochází. Náš pískovec totiž sami těžíme ve vlastním lomu. Každý kus, který z něj vytvoříme, nese nejen přírodní krásu, ale i příběh české krajiny a lidské práce.

Pokud vás tohle téma zajímá, nalaďte si pořad Polopatě v neděli 1. června na ČT1. Ukážeme vám nejen hotové kuchyně, ale i zákulisí jejich vzniku – od těžby surového kamene až po finální detaily.

Děkujeme České televizi a pořadu Polopatě , že zachytili náš příběh a ruční práci. Natáčení proběhlo v jedné z našich originálních kamenných kuchyní, kde se vařilo, kouřilo z udírny a vonělo dřevem.

Hrdina & České pískovce

Poctivé kuchyně z kamene. Od nás. Pro vás.

Rodinná firma Hrdina & České Pískovce se pyšní vášní pro kámen, konkrétně pro labský pískovec. S láskou a úctou o něm vypráví Karel Hrdina i jeho syn Tomáš, jako by šlo o jejich vlastní děti. Z tohoto jedinečného materiálu tvoří stavby, které zdobí zahrady i těch nejbohatších Čechů, jako byli Petr Kellner a Radovan Vítek.

Věříme, že zahradní kuchyně vyrobené z masivního kamene jsou zdrojem pozitivní energie.

Ale proč si vlastně pořídit zahradní kuchyni z přírodního kamene? Podle Tomáše Hrdiny je to místo, kde rodiny tráví celé léto, a pro některé dokonce i jaro a podzim. Není to jen místo pro vaření a stolování, ale také pro společenská setkání.

Ačkoliv se na budování takové kuchyně podílí i fyzicky, jak sám říká, jednou si dokonce při tahání kamenů přivodil kýlu a léčil ho šaman. I to svědčí o jeho zapálení pro věc! Pokud i vy toužíte po zahradní kuchyni, která bude nejen krásná, ale i plná pozitivní energie, neváhejte a inspirujte se prací mistrů kameníků z Hrdina & České Pískovce.

Celý článek najdete na Idnes.cz

Toužíte po letních večerech plných vůní grilovaného masa a smíchu s přáteli? Zahradní kuchyně je skvělý způsob, jak posunout venkovní posezení na novou úroveň. Ať už jste zručný kutil, nebo se raději svěříte do rukou profesionálů, existuje řešení pro každého.

Pokud toužíte po originálním řešení, nechte si postavit kuchyni na míru. „Vlastnosti českého přírodního pískovce zaručují životnost všech typů staveb. Labský pískovec je výborně opracovatelný. Použitím technik starých kameníků vznikne dílo, které je funkční a krásné, jak to dokáže jen přírodní kámen,“ říká Tomáš Hrdina z rodinné firmy → Hrdina & České Pískovce.

Vybírat můžete od stavebnicových zahradních krbů a variabilních grilů s odkládacími plochami až po kuchyně na míru z přírodního kamene, které dokonale zapadnou do vaší zahrady. Důležité je zohlednit pracovní zóny, úložné prostory a samozřejmě typ grilu, který vám nejvíce vyhovuje. Plynové grily jsou ideální pro balkony, grily na dřevěné uhlí zase pro autentický zážitek z grilování pod širým nebem.

Pro ty, kteří preferují praktičnost, jsou k dispozici typizované venkovní kuchyně z nerez oceli s různými obklady a vybavením. Tyto sestavy často zahrnují gril, úložné prostory, dřez a dokonce i lednici.

Inspirujte se a vytvořte si venkovní kuchyni, která bude odpovídat vašim potřebám a stylu.

Pro více informací a inspirace si přečtěte celý článek na Novinky.cz

Můžete jmenovat konkrétní srovnání starého kamenického řemesla s moderní technologií, kterou používáte?

Zdroj: →Novinky.cz

Kameník Tomáš Hrdina na ně používá pískovec, kámen, který těží v lomu Vyhnánov u Dvora Králové nad Labem. Ve svém vlastním lomu. Aby si mohl vybírat ty nejlepší kusy a měl kamene stále dost, jednoduše si ho koupil.

„Tohle je úžasné místo,“ prohlašuje nadšeně, ačkoli musí při každém kroku odlepovat holínky z bláta. Prosincové sychravé počasí nevytváří pro návštěvu lomu zrovna ideální podmínky, o nic lepší to ale prý není ani v létě. „Když je sucho a vedro, je tu také k nevydržení, všude se práší a před sluncem se nikam moc neschováte,“ říká mi.

Lom koupil letos v dubnu od svého kamaráda Josefa Synka, s nímž se znal ze školy a který ho získal v dražbě před dvanácti lety.

Léta jsem od něj kámen odebíral a pak za mnou jednou přišel, že by lom prodal.

Myslel jsem si, že si dělá legraci, když jsem zjistil, že to myslí vážně, začal jsem nad tím uvažovat. A nakonec ho koupil, a splnil si tak sen,“ přibližuje. Přesnou cenu prozradit nechce, byly to ale vyšší desítky milionů korun.

Všude kolem nás jsou obrovské pískovcové bloky vážící okolo patnácti tun, které ze stěn odvalil devadesátitunový bagr stojící opodál. Kousek od něj zrovna nařezává pila kusy kamene na užší pláty. Jako když krájíte chleba, jen za pomoci vody a diamantu.„ Pískovec má v sobě 87 procent křemene. Díky tomu je nejtvrdší a nejkvalitnější ve střední Evropě. Vůči konkurenci jsme o třicet procent lepší,“ chlubí se David Vacek, šéf kamenolomu. Výjimečný je kámen i svou barevností – nabízí variace od úplně bílé až po hnědou. Vysoký obsah křemene dovoluje kámen také precizně vyleštit. Proto si do lomu často zajíždějí pro materiál designéři, sochaři i architekti.

Kamenolom Vyhnánov

Tomáš Hrdina nedávno navázal spolupráci například s duem designérů Terezie Lexová a Štěpán Smetana. Na letošním Designbloku představili společně kolekci jídelních stolů vytvořených právě z vyhnánovského pískovce. Desku si v lomu sami vybrali a nechali si ji nařezat. „Do návrhů jsem jim nezasahoval. Řídili jsme si ale pak výrobu, protože přece jen v technologických postupech a ve zpracování se tolik nevyznají. Ale jsem rád, že designéři tu výzvu přijali, nikdy předtím ještě s kamenem nepracovali. O to to pro ně muselo být těžší,“ přibližuje kameník.

K řemeslu se dostal přes svého otce Karla. Dobrovolně. Když viděl, jak ho jeho práce dělá šťastným, zamiloval se do kamenictví také. Po škole pak nastoupil nejdříve do otcovy firmy, kterou vlastnil ještě se svým společníkem a pracoval v jejich kamenolomu, aby si řemeslo co nejvíce osahal i v praxi. V roce 2008 se ale osamostatnil a založil vlastní podnikání pod názvem Hrdina & České pískovce a do firmy přizval i svého otce.

Nejdříve navrhovali jednoduché udírny a krby, až později přešli na velké kamenné pece, do nichž se vejde i celé prase. K tomu, aby se jejich firma stala jednou z nejvyhledávanějších v oboru, dopomohl zákazník, který s manželkou toužil po velké kuchyni z kamene. A tím vlastně nastartoval i jejich další směřování.

„Našli jsme způsob, jak se na trhu odlišit. A vyšlo to. Začali se ozývat další zákazníci a dnes máme tolik objednávek, že nestíháme,“ popisuje Tomáš Hrdina. Reklamu už nepotřebují, stačí jim doporučení od klientů.

Koupě lomu do podnikání ideálně zapadá. Pro sebe si mohou vybírat ten nejlepší kámen a pískovec z něj prodávají i dalším kamenickým firmám. Nově se tak dostávají k zakázkám na památkově chráněných budovách, a mohou se tak rozšířit do dalších oblastí gigantických staveb. Opravovali například zámek Kuks, vyráběli schody pro Maltézské rytíře v centru Prahy, dodávat kámen budou i pro největší klášter v zemi – Plasy. Kamenná fasáda na novém Probošství na Pražském hradě je rovněž z vyhnánovského pískovce.

„Ten kámen je absolutně čistý, ostatní obsahují jílovité nebo hlinité pojivo, ten náš ne. Ale tím, jak je tvrdší, je náročnější na opracování. Musíte na něj mít diamantové nářadí, musíte také přesně vědět, na co konkrétně chcete kámen použít,“ prozrazuje kameník.

„My jsme třeba tři čtvrtě sezony vzorkovali a hledali, jaký vhodný kámen přijde na Probošství. Hlavně kvůli barevnosti. Vyhnánov v tom má velkou výhodu, a možná i trochu nevýhodu, že co kámen, to originál,“ dodává.

Pro jejich kuchyně ale spatřuje v pískovci jen samá pozitiva. Podle něj je neuvěřitelně akumulační na teplo a tím, jak se v něm střídají barvy, vytváří úžasnou atmosféru a krásné vzory. „V lomu je kamene na sto padesát let, máme povolení až do jeho úplného vytěžení,“ odpovídá David Vacek na otázku, zda mají dostatek materiálu.

Zájem o jejich pískovec mají i zahraniční firmy. Po kvalitním kameni je hlad, navíc v Česku ho seženou levněji. Většinu ze sortimentu firmy stále tvoří kuchyně, a to jak venkovní, tak i vnitřní.

Kámen má výhodu, že je věčný, a kuchyně, které navrhl už před dvaceti lety Karel Hrdina, jsou stálé a nestárnou. Jedna z nich stojí i v luxusním hotelu na Zanzibaru. Ostatně právě tato zakázka byla pro firmu zatím ta nejdražší.

„Já tam tehdy moc nechtěl, Afriky jsem se bál. Ale když jsem viděl fotky toho hotelu, tak jsem to pojal jako výzvu. Museli jsme vymyslet kuchyň, aby v ní mohli Afričané opékat speciality pro hosty z celého světa. I proto je odlišná od těch, které stavíme u nás doma. Hlavně tím, že má africké prvky, aby zapadla do tamního prostředí,“ popisuje Tomáš Hrdina.

Kuchyní dnes vyrobí padesát až šedesát ročně v ceně okolo několik set tisíc korun i milionu. Firma zaměstnává kolem dvaceti lidí a k tomu si najímá často i kameníky na dohodu. Kromě kuchyní a krbů vyrábí i kamenná umyvadla, zídky, dlažbu, fontány nebo květináče. „Máme štěstí, že děláme to, co milujeme,“ uzavírá kameník Hrdina.

Zdroj:  Chtěl mít ten nejlepší kámen, tak si koupil lom. Zakázky má z Hradu i od miliardářů | Forbes

Tomáši Hrdinovi je čerstvě padesát a celý profesní život se věnuje práci s kameny. Ne těmi malými, které zdobí šperky, ale se stavebními, co váží i stovky kilogramů. V rodu Hrdinů Tomáš, který v Hořicích vystudoval obor sochař kameník, navázal na práci otce Karla, který ke kamenickému řemeslu a mistrovství přišel praxí při údržbě nejkrásnější české vodní nádrže a elektrárny Les Království nedaleko Dvora Králové nad Labem. Konstrukce hráze a přilehlých staveb v romantizujícím pohádkově pseudogotickém duchu si Karla získaly. Není se co divit, protože vodní dílo představuje sen nejen pro kameníky, ale učarovalo i řadě fotografů a filmařů.

Korunu hráze z kamenných bloků na krajích zdobí dvě brány s ozdobnými věžičkami. Za dům správce slouží kamenný hrad s dominantní věží a cimbuřím, který by si zamilovaly a rády obývaly i americké a britské hvězdy osmdesátkového heavy metalu. Od jara 1964 je vodní dílo i s elektrárnou kulturní památkou. To však Tomáš Hrdina ještě nebyl na světě, ale v červenci 2010, kdy se stavba stala národní kulturní památkou, již byl rodinný byznys v plném proudu.

Devadesátkový start

Karel Hrdina, který nyní po sedmdesátce ve firmě stále působí jako designér kamenných kuchyní, předal starost o celkový chod podniku po téměř dvou desítkách let synu Tomášovi.

„V roce 1992 jsem koupil první lom, v roce 2006 jsem o něj díky ‚chytrému‘ společníkovi přišel. Tak jsem od správce konkurzní podstaty koupil chátrající prasečák se čtyřmi hektary pozemku v obci Vítězná ­Huntířov a začali jsme znova. Tak to všechno vzniklo a nyní, v roce 2024, jsme koupili nedaleký kamenolom, abychom měli dostatek materiálu pro zdejší výrobu,“ popisuje podnikatelské peripetie zakladatel rodinného podniku Karel. Kamenická výroba Hrdina & České pískovce již zaměstnává patnáct lidí a na konkrétní práce si najímá specializované živnostníky několika řemesel.

Dramatické události, které se přihodily v roce 2006, kdy otec a syn Hrdinové přišli o svůj podíl v prvním lomu, dodnes řeší soudy. „Otec byl důvěřivý a společník toho využil a podvedl ho. Za jeho zády začal přepisovat pozemky patřící k lomu do svého vlastnictví. Ve hře byla i směnka na plánovanou koupi dalšího lomu, která ale byla jen na otcovo jméno. Obchod nedopadl a místo toho přišla exekuce a soudy,“ popisuje Tomáš tehdejší zoufalou situaci.

Nyní se stále čeká na rozhodnutí, které má stanovit finanční vypořádání. K tomu totiž ani po osmnácti letech nedošlo, a tak se nevyřešená minulost stále promítá do současné doby.

Klíčový hráč

Nedílnou součástí dynastie Hrdinových je Tomášova manželka Barbora. Když se Tomáš před dvaceti lety s Barboru oženil, tak současná firma ještě neexistovala. „Baruška s kamenickým řemeslem nemá nic společného. Je kadeřnice a má v pražském Karlíně svůj salon. Firmu jsem založil v roce 2008 a od začátku jsem zastával názor, že byť by to byl obrovský přínos, tak nemůžu manželku nutit, aby ve firmě pracovala. Proto se stále věnuje práci, kterou má ráda a realizuje se v ní. Baví ji to, a ještě zbývá čas na rodinu,“ odhaluje Tomáš soukromí. Starost o rodinu pro Barboru znamená péči o dům, Tomáše a dva syny Adama a Matyáše.

Oba by chtěli pokračovat v rodinné tradici, ale Tomáš je nijak nenutí. Mladší Adam chodí na osmileté gymnázium a starší Matyáš nastupuje na lyceum, mají tak ještě dost času na rozhodování. „Už ale projevují velký zájem o práci ve firmě, protože se jim to moc líbí. Sami si vyrábějí nádoby na kytky, a když někam jdeme na výlet, tak si taháme v batozích kameny. To mi dělá radost. Dokonce mi nadělili geologické kladívko, tak ve volnu chodíme na výpravy za trilobity a poklepáváme,“ směje se dnešní šéf podniku a hrdý otec nejmladší generace budoucích podnikatelů.

Všechno se však v rodině úplně okolo kamenů netočí. Zbývá i čas na zábavu. Největším relaxem je pro to Tomáše cyklistika. „Sport mi dává šanci, abych se z práce nezbláznil.

Jet v létě v tričku krajinou je nádhera. Jezdím jak na silničce, tak na horském kole a nejvíc se mi líbí, že si člověk mákne. S kamarády se hecujeme a ve volném čase jsem prakticky celé léto na kole a účastním se i různých závodů,“ popisuje svou další vášeň, kterou sdílí celá rodina. Synové dokonce závodně.

„Musím se přiznat, že na Pražské padesátce mě manželka o dvě minuty předjela a nyní nás čeká vrchol sezony. Letíme spolu na kola do Vietnamu, žena koupila dárek k mým padesátinám a ve Vietnamu nás čeká osm set kilometrů,“ plánuje speciální výlet.

Kuchyně z kamene

Vraťme se ale do doby před šestnácti lety, kdy se v roce 2008 zrodila firma Kamenictví Hrdina – Zahradní kuchyně. „Našli jsme díru na stavebním trhu, vymysleli produkt a začali stavět zahradní kuchyně z kamene. Lidi to zaujalo. V rozjezdu nám pomohl i článek v jednom tehdejším hobby časopisu, kde nás šéfredaktorka umístila na titulní stranu, a začaly přicházet zakázky. V průběhu let se roční tržby vyšplhaly do desítek milionů korun.“

Důležitou kapitolou příběhu je první objednávka zahradní kuchyně. Paradoxně kameníci nepřišli s nabídkovým projektem, ale naopak přišla poptávka od zákazníka, který se seznámil s jejich kamenickou nabídkou krbových kamen.

„Ve Španělsku si oblíbil grilovací domy z kamene. Zavolal nám v lednu roku 2008, to byl všude sníh, a řekl, že by na své zahradě chtěl takový dům postavit. Počkali jsme na oblevu a následně grilovací dům postavili,“ vzpomíná Tomáš na svou stavební prvotinu v gastronomické oblasti.

Tím to všechno začalo a nyní je jednou z posledních nejzajímavějších zakázek obří grilovací stůl pro olympijského vítěze v judu Lukáše Krpálka, který se má brzy usadit na své místo.

„Ve stole bude zabudován gril kamado, který dokáže udit, dusit, péct i grilovat, a Lukáš se těší, až bude u stolu hostit přátele z Japonska. K tomu stolu se vejde až patnáct lidí, je to opravdu velký kus kamene, ale jeřáb si s ním poradí,“ popisuje gigantickou desku. Mezi klienty mají Hrdinovi i další známé osobnosti. Například Olgu Lounovou, které postavili krb a položili kamennou dlažbu, či herečku Alici Bendovou.

Hrdinovi navíc využívají rostoucí obliby grilování a pro klienty vytvořili krby z pískovce jako kompletní stavebnici. Takový krb zájemce vyjde na osmdesát tisíc korun, čímž je dostupnější než výstavné pískovcové kuchyně za miliony.

Exotická zakázka

Nejzajímavější realizací, kterou má rodinná firma za sebou, je stavba venkovní pískovcové kuchyně v luxusním hotelovém resortu na Zanzibaru. „Zavolal klient, že budeme stavět v Africe, a já nejdřív odpověděl, že určitě ne, protože je to tam nebezpečné. Když mi poslal fotku, kam mám jet, tak jsem názor změnil. Aktuálně se totiž jedná o jeden z nejluxusnějších hotelů na ostrově,“ vzpomíná na pracovní pobyt v Africe.

Na Zanzibaru tak vznikla kamenná kuchyně, kde připravují návštěvníkům speciality na kouři z exotického dřeva. Resort Tulia Zanzibar, kde kuchyně funguje, má české majitele a nedávno byl vyhlášen jako nejlepší luxusní romantický plážový resort v Africe.

Za další zajímavou zakázku Tomáš považuje zámeček Petrovice u Karviné, kde stavěli kuchyni u tehdy největšího a nejluxusnějšího wellnessu v České republice. „Kromě zahradní kuchyně jsme tam vytvořili i řadu fontán. V zámečku je z našeho kamene i rytířský sál,“ popisuje kameník.

Majitelkou zámečku je podnikatelka Jolanta Burkotová, která peníze na investici získala z prodeje své poloviny impéria na výrobu regálů Trestles v Dětmarovicích. Tu založila spolu s obchodním partnerem Zdeňkem Maďou v roce 1995 a postupně z ní vybudovali největšího výrobce regálů v Evropě s ročním obratem přes miliardu korun.

Klientem Hrdinových je tak i Zdeněk Maďa. Pro něj vytvořili krytou kamennou kuchyni v jeho beskydském rekreačním resortu Villa Cattaleya v Čeladné a nyní mají další zakázku na jeho chalupě. A Maďa je jen jedním z miliardářů, jejichž zahrady kamenická tvorba otce a syna Hrdinových zdobí.

„Pracovali jsme i pro Petra Kellnera na jeho rezidenci v Podkozí. Tam jsme dělali kamenné ploty a zeď v bývalém mlýně. Tam mi pan Kellner podal ruku a pochválil naši práci,“ vzpomíná Tomáš na předčasně zesnulého nejbohatšího muže České republiky. Kuchyňských realizací za sebou mají otec a syn Hrdinové pět stovek, každý projekt je unikátní a pohybuje se v milionech korun.

Celý článek si můžete přečíst zde:Klan kameníků Hrdinových: Náš pískovec nemá ve světě obdoby | Newstream

Ocenění hned dvou projektů Národního památkového ústavu Cenami Evropské unie pro kulturní dědictví Europa Nostra je mimořádným úspěchem nejen této instituce, ale české památkové péče vůbec.

„Projekt Kuks – Granátové jablko, který kromě ocenění v kategorii památková péče získal nejvyšší cenu Grand Prix, se svým rozsahem, kvalitou a udržitelností koncepce stává vzorem péče o hmotné kulturní dědictví v celém evropském prostoru. Projekt Památky nás baví představuje především systémem regionálních vzdělávacích center a jejich propojením s akademickým sektorem novou etapu v oblasti využívání edukačního potenciálu kulturního dědictví. Jsem hrdý na práci týmů a spolupracovníků Národního památkového ústavu a děkuji vám za ni,” uvedl ministr kultury Daniel Herman.

„Těší mě, že se slavnostní ceremoniál představení projektů, které získaly ocenění Europa Nostra, koná přímo v barokním areálu Kuks, o jehož znovuobnovení se zasloužilo také Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím integrovaného operačního programu,” dodala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Hlavním prostorem projektu Kuks – Granátové jablko se stalo výukové centrum, kde se konají výtvarné ateliéry, sympozia, workshopy a další akce. Turistickým magnetem je pak prohlídkový okruh prezentující historii rodu Šporků a fungování hospitálu od jeho výstavby. Okruh zahrnuje nejdůležitější artefakty barokního umění: restaurovaný cyklus nástěnných maleb Tance smrti, kostel Nejsvětější Trojice, lapidárium s alegoriemi Ctností a Neřestí z dílny Matyáše Bernarda Brauna a lékárnu U Granátového jablka. Okruh je doplněn návštěvou rodinné hrobky Šporků v kryptě kostela a prohlídkou dvou expozic Českého farmaceutického muzea.

Edukační projekt Památky nás baví si za finančního přispění Ministerstva kultury kladl za cíl vytvořit systém vzdělávání a vyučování v oblasti péče o kulturní dědictví. Cílovými skupinami projektu byly školní kolektivy ve věku od 4 do 18 let, rodiny s dětmi, laická a odborná veřejnost, senioři a návštěvníci se speciálními potřebami.

„Úspěch projektů Národního památkového ústavu v mezinárodní konkurenci chápu jako poděkování všem, kteří se starají o památky a pomáhají zároveň budovat povědomí o důležitosti našeho kulturního dědictví, jeho uchování a péči o ně,“ dodala generální ředitelka Naďa Goryczková.

Slavnostním ceremoniálem v hospitálu Kuks 1. září vyvrcholilo předávání Cen Evropské unie pro kulturní dědictví Europa Nostra.